Podpořte vznik knihy ke 30 letům Hrnčířských trhů Beroun. Pomozte na svět živoucí koláži vzpomínek a fotografií zachycující jednotlivé ročníky. Získejte knihu s podpisem a věnováním zakladatele trhů Vladimíra Izbického a prožijte s námi celý příběh, střípek po střípku, od nejmenšího džbánku na světě, až po vznik nové tradice a jedné z největších událostí v kraji.
První miniaturní džbánky Vladimír Izbický vytáčel na hrnčířském kruhu vyrobeném z gramofonu. Byly inspirovány jihočeskými miniaturami, se kterými si hrávala jeho maminka. Později se v tomto řemesle tak zdokonalil, že dokázali s dcerou vyrobit nejmenší džbánek na světě – má 2,7 milimetru a je uložen v Muzeu rekordů Pelhřimov. Na snímku, uprostřed dlaně Jolany Izbické, můžete vidět o jeden milimetr větší, tedy 3,7 milimetrů „velký“ džbánek.
Kniha „Hrnčířské trhy Beroun 30“ je poctou všem: tvůrcům, návštěvníkům i vám, našim podporovatelům. Vzpomínky vystavujících hrnčířů, keramiků, řemeslníků, účastníků, organizátorů a dalších odborníků na karamiku spolu se stovkami snímků z konání trhů tvoří barevný odlesk tohoto festivalu umělecké keramiky a porcelánu z Čech, Moravy i zahraničí.
Soutěž „Zahradní keramika“ a její vítězky a vítězové (2023).
Kniha Hrnčířské trhy Beroun 30
Kniha je o 30 letech konání trhů, které se staly událostí a místem radosti desítek tisíc lidí. Kniha je také o historii berounské keramiky, výrobě novodobých replik a založení Muzea berounské keramiky díky podpoře města Beroun. Kniha je o tom, že když jdete za svým snem, tak se vám splní.
Dočtete se, jak se z Vladimíra Izbického stal keramik, jak dokázal s pomocí rodiny vytočit nejmenší džbáneček na světě a také o všem dalším, co předcházelo založení trhů a obnovení slavné tradice berounské keramiky.
Přelomový okamžik nastal objevem unikátu v expozici Uměleckoprůmyslového musea v Praze – džbán, na kterém bylo napsáno: „ssïmon nemazal z berouna 1577“ nasměroval Vladimíra Izbického ke studiu berounského zboží. Na snímku je replika džbánu od akademického malíře a keramika Michaela Čády, který ji zhotovil se svou ženou Evou Čádovou. Džbán je od roku 2019 součástí expozice Berounského muzea keramiky. Původní džbán z 16. století nemůže kvůli špatnému stavu opustit depozitář UPM.
Volné repliky renesanční keramiky – Vladimír Izbický (1999).
Keramička Juryška Uhlířová a její krásná kameninová mísa dekorovaná kobaltem, Keramika z Podloubí.
Kapitoly knihy jsou věnovány třem dekádám konání hrnčířských trhů v Berouně na Husově náměstí a popisují jednotlivé ročníky od roku 1997 až do roku 2025. Letos se budou trhy konat již po třicáté, a to je velký důvod k menší oslavě!
OBSAH KNIHY
- Hrnčířské trhy – úvod – Vladimír Izbický, Jolana S. Izbická
- Způsobil to džbáneček – Vladimír Izbický vypráví o začátcích své keramické tvorby
- První dekáda (1997–2006)
- Založení Muzea berounské keramiky (2015)
- Druhá dekáda (2007–2016)
- Zlatá brána a další ceny trhů
- Třetí dekáda (2017–2025)
- Vzpomínky na trhy
- Medailony autorů publikace
- Medailony oceněných autorů a výrobců
Jmenný rejstřík
Anglické resumé
PARAMETRY KNIHY
- název – „Hrnčířské trhy Beroun 30“
- formát – 220 x 240 mm
- knižní vazba lepená – V2
- rozsah – 260 stran
- papír obálka – Munken Pure 240 g
- papír blok – Activ Volume Ivory 120 g
- náklad – 500 kusů
První výpal na Husově náměstí – pec pro výpal keramiky dřevem (2023).
Moderátorka soutěže „Zahradní keramika“ Lejla Abbasová nakupuje u hosta berounských trhů z nejvzdálenější země – Ji-Hyun Chung z Jižní Koreje.
Hrnčířské trhy Beroun
Hrnčířské trhy Beroun mají za cíl podporu uměleckých řemesel a jednotlivých řemeslníků nebo menších dílen.
Na trhy v květnu a červnu jsou kromě keramiků vybírána i další klasická užitá umělecká řemesla — sklářské, dřevořezbářské, truhlářské, mozaikářské, kovářské, kovotepecké, drátenické, tkalcovské, pletačské, ševcovské.
Na trzích nakoupíte umělecky zpracované předměty denní potřeby, jako je nádobí, dřevěná prkénka, nože, menší nábytek, lampy, svícny, hračky, tkané prostírání i oděvy, obuv, kabely, opasky, hudební nástroje, svíčky, mýdla a mnoho dalších.
Podmínkou účasti prodejců na Hrnčířských trzích Beroun je vysoká řemeslná kvalita tvorby. Všichni účastníci vystavují a prodávají jen vlastní autorské výrobky.
Ve dnech 12. a 13. září 2026 se budou konat již 30. Hrnčířské trhy v Berouně na Husově náměstí — tradičně jako součást Dnů evropského dědictví (https://www.ehd.cz/). Účastnit se bude 200 vystavovatelů, z toho 35 ze zahraničí.
Hrnčířské trhy Beroun si oblíbili keramici z Maďarska – na snímku Anna Erdö(s), porcelán (2022).
První Hrnčířské trhy Beroun se konaly v září 1997. Uspořádal je Vladimír Izbický, výtvarník, keramik a berounský rodák, který všechny vystavovatele osobně navštívil a pozval.
„Se ženou jsme si udělali objížděcí dovolenou. Počítali jsme, že denně navštívíme asi tak deset hrnčířů. Skutečnost byla úplně jiná… Nebyla ještě navigace a hledat podle adres bylo náročné. Hlavně jsme putovali po Jižních Čechách a na Domažlicku. Přijetí byla různá, nikomu se moc na trhy nechtělo… Vůbec jsme neznali svět keramiků, kdo, kde a co dělá. Tak se stalo, že jsme zazvonili u vchodu do jednoho domu na Kladně. Otevřel nám pán, zřejmě keramik podle stavu oblečení. Když jsem se mu nesměle snažil vysvětlit, proč jsem zazvonil, opáčil otázkou: “A co jako já„ s tím?” Později se ukázalo, že šlo o akademického sochaře Miroslava Olivu, mistra oboru keramika. Že jsme přesvědčili i jeho, je důkazem to, že se zúčastnil našich prvních Hrnčířských trhů v Berouně a následně žádné další nevynechal, dokonce jezdil na trhy i s hrnčířským kruhem, točil džbány a děti i dospělí si to mohli také zkusit. Později se stal profesorem na keramické škole v Bechyni a na trhy jezdí, ale už jen jako host.“
Vladimír Izbický
Mistr Miroslav Oliva na Hrnčířských trzích v Berouně (1998).
Hrnčířské a řemeslné trhy v Berouně od počátku spoluorganizuje Jolana Schofieldová Izbická, oděvní a kostýmní výtvarnice, dcera pana Vladimíra Izbického. Trhy jsou díky podpoře celé rodiny, vedení města Beroun a také díky vám, fanouškům–podporovatelům stále výjimečné a jsme za to všem vděčni. Podpora řemesla a řemeslníků je i díky vám všem smysluplná.
Vladimír a Stanislava Izbičtí (2025).
UKÁZKA Z KNIHY
„Hrnčířské trhy jsou vlastně střípky, které se spojily dohromady, až z toho vznikl velký, krásný džbán.
Vše začalo tím, že manžel objevil Berounskou keramiku trávil hodiny v muzeu studoval vše, co se keramiky týkalo, historii, malbu a výrobu. A první střípek byl tady – začalo se vyrábět. Když začala výroba, musel být prodej. Začali jsme jezdit po různých prodejních akcích.
Jednoho dne manžel objevil malý korbel, byla to hračka jeho maminky, když byla malá. Vzniklá další láska k miniaturám – začalo se tvořit. Vše musel promyslet. V té době se toho nedalo moc koupit, peněz moc taky nebylo, a tak se muselo improvizovat. Z ložnice se stala dílna, v kuchyni byla výroba knedlíků, ale hliněných, hlína musí být opravdu hlaďoučká, aby se s ní dobře pracovalo. Ovšem hlína byla, a nebyl kruh. Tak nastala výroba mini kruhu, a povedlo se. Poslední částí byla výroba mini džbánků. Bylo potřeba velké trpělivosti a soustředění, chvilku to trvalo, ale zdařilo se. Střípky zapadly a nám se otevřela další etapa.
Dcera, která studovala a žila v Německu, nám domluvila návštěvu trhů a prodej v Diessenu. My měli obrovskou kliku – otevřeli se hranice a začali jsme poznávat velký svět. Uspěli jsme, získali kamarády a vznikla myšlenka, proč by taková nádhera nemohla být i tady?
Nebylo to zpočátku tak jednoduché, museli jsme keramiky objíždět a vysvětlovat, neb oni prodávali v galeriích a jarmark, to bylo něco podřadného. Prvních trhů se zúčastnilo 60 vystavovatelů, zdaleka ne tolik, jako dnes, ale byli jsme šťastní i za toto.
My získávali poznatky další návštěvou trhů v cizině, kam jsme byli zváni. Projeli jsme téměř celou Evropu. Trhy se zatím v Berouně rozrůstaly, keramici se začali hlásit a mohlo se vybírat z toho nejlepšího zboží. Opět, začátky nebyly jednoduché, nebyl počítač, takže vše se dělalo „růčo“. Máme další životní kliku, že se chytila do spárů táty i dcera Jolana, která je dnes hlavní organizátorkou a vede si dobře.
A co na závěr, ráda bych popřála Hrnčířským trhům, ať stále vzkvétají, aby bylo v Čechách stále dost šikovných lidí, dost milovníků umění.
Své bláznivé rodině děkuji, i když to nebylo vždy jednoduché, že můj život byl naplněn. A až mi zbude jenom to vzpomínání, budu mít na co vzpomínat.“
Stanislava Izbická
Vinařství Veverka z vinařské obce Sudoměřice připíjí na našich 30 (2025).
Veškeré vybrané příspěvky budou použity na zaplacení tisku knihy.
Vážíme si vaší podpory a děkujeme, že v tom jedete s námi! ♥
