Na Hrnčířských trzích v Berouně najdete zaručeně již po 25 let jen výběr těch nejlepších hrnčířů a keramiků. Díky velké podpoře města, v roce 2015 bylo v Berouně také slavnostně otevřeno Muzeum berounské keramiky. Zde spolu organizátorka trhů Jolana S. Izbická, pracuje jako kurátorka výstav galerie MBK, kde šestkrát do roka představí to nejlepší, co bylo možné na Hrnčířských trzích v Berouně vidět.
Za každým autorem vždy jedu osobně. Poznáte tak mnohem více a máte šanci v naší malé galerii větší kus toho vzácně osobního přivést a představit. U Kláry v jihočeském městečku Blatná bylo úžasně. Právě se věnovala výuce keramiky na svém kurzu a tak jsem nejdříve navštívila zámek a zámeckou zahradu. Lidé ji zbožňují také díky daňkům skvrnitým, ty paní baronka Jana Hildprandtová – Germenisová často chodí osobně krmit a každého daňka prý pozná a volá svým jménem.
A také si jako já, ráda dá kávu v místní zámecké kavárně „Oh My Deer Café“. Přišel ale čas se vrátit. Překrásný dům s velkým ateliérem a malou, nicméně skvostnou zahradou. Dominantní plastikou je tady Babylónská věž stojící na špalku mezi kdouloní a vyvýšenou zahrádkou. Společnost jí dělá květináč-domeček a strašidelná hlava Smrtky ležící pod vodou v kamenném korýtku. Další keramické věže a domečky-květináče našly místo u záhonu s kdouloní. Květníky osázené pestrými kytkami, bylinkami, sukulenty nebo malými jehličnany společně s plastikami domečků, věží, mořské panny, andělky, lesní žínky, draka a jiných bájných bytostí vytvářejí na dvorku malebná uskupení. Jedno je před vchodem do obytného stavení, kde na první pohled zaujme keramická židle. Dalo by se na ní klidně i sedět, ale je tu spíš na ozdobu. Před ateliérem a dílnou vidíme mezi zelení další keramická díla, za všechny jmenujme aspoň nápadnou Matku Země a Dona Quijota na koni. Jsou ze šamotové hlíny, tvarované z ruky a s barevnou glazurou, vydrží tedy i mráz a tak mohou zůstávat venku i přes zimu.
Pozornému oku, navštívíte-li naše muzeum jistě neujde, že kromě současné autorčiny tvorby, hlavní část pohádkové výstavy jsem se rozhodla v galerii instalovat autorčin „dvorek“ a z velké části jej převezla k nám. Jsou to totiž neprodejné autorské klenoty. A Babylónskou věž jsme převezly i se špalkem. 🙂
Muzeum berounské keramiky letos v únoru oslaví již své šesté narozeniny, ale bohužel bez hostů, bez tradiční vernisáže. Tato výstava z důvodů současného uzavření muzea zůstane prozatím, až do odvolání, veřejnosti nepřístupná.
MKC Beroun však připravilo pro své příznivce místo narozeninového dortu dárek v podobě virtuální prohlídky této aktuální výstavy půvabných plastik a obrazů plných fantazie. Doufáme, že vám udělá radost:
KLÁRA JÁNSKÁ – pohádka
KLÁRA JÁNSKÁ – Absolventka střední průmyslové školy v Bechyni, specializace malířka keramiky. Po studiích nastoupila do dílny uměleckých řemesel ve Štěchovicích a později do dílen galerie Díla v Malé Chuchli. Nové porevoluční podmínky jí umožnily založit si v roce 1993 spolu s kolegyní, keramičkou Petrou Třešňákovou vlastní dílnu. V té době se věnuje klasické točené keramice a její tvorba je jasně ovlivněna štěchovickou hrnčinou. V roce 1996 sbírá zkušenosti ve světě. Po návratu z cest se usazuje v Blatné, kde stále žije a tvoří ve svém atelieru rodinného domu. Posledních dvacet let tvoří především modelovanou keramiku z šamotové hlíny, glazovanou a pálenou na 1130°C. Ve své tvorbě se tematicky stále vrací do dětství, do světa pohádek, do období středověku a do vzpomínek na animované filmy Jiřího Trnky. Často vychází ze snového holčičího světa, kde hledá inspiraci prostřednictvím svých dcer Arlety a Magdaleny Beaty a i dlouholetým vedením dětského keramického kroužku. Její život je pevně spjat s malebnou jihočeskou krajinou, ale občasné výlety do dalekého Orientu, miluje Indii, jsou jí další zjevnou inspirací. Již od dětských let si kreslí a maluje pro radost. A tak jako její keramické kočky, víly, andělé, trpaslíci a kašpárci jsou hraví a usměvaví, je i její malířská tvorba vesměs radostná. Svět plný barev, divoké přírody, zvířat a pohádkové fantazie přechází často k abstrakci. Klářiny obrazy tak zrají spolu s její osobností, aniž by ztrácely na spontánnosti.